Zatímco v 1.díle seriálu "Motory a jejich řízení s MCU" byly uvedeny základní informace o hlavních provedeních motorů a v 2.díle způsob jejich připojení z pohledu řízení, poslední 3.díl se zaobírá řídícími algoritmy pro některé nejběžnější typy motorů, výběrem vhodného MCU pro potřeby řízení a nastiňuje praktickou realizaci regulace na MCU Stellaris.

Na veletrhu SALIMA 2008 bylo vidět hodně zajímavých věcí. Jednou z věcí, která mě nejvíc zaujala, byly bubnové motory na stánku společnosti INTERROLL. Jejich široký sortiment zahrnuje bubnové motory nerezové i ocelové, výkonů desítek W i desítek kW a různých průměrů i délek. Pokud však netušíte, co to je bubnový motor a jak vypadá, následující článek vám to také ozřejmí.

Zatímco v prvním díle seriálu "Motory a jejich řízení s MCU" byly uvedeny základní informace o hlavních typech a provedeních motorů využívaných v současné době, následující druhý díl se zaobírá možnostmi řízení elektromotorů pomocí mikrokontrolérů, strukturou spínacích můstků vhodných pro konkrétní typy motorů a základními informacemi pro realizaci řídícího programu v MCU a DSP.

Nezbytnou částí všech automatizovaných provozů je převod elektrické veličiny (elektrického signálu) na mechanický pohyb, který je obvykle realizovaný elektromotorem. Za více jak jejich 100letou existenci se vyvinulo mnoho typů a principů, které poskytují různé vlastnosti a zároveň vyžadují určitý typ regulace a buzení (napájení). Pro tyto účely slouží různá elektronická zapojení sloužící k řízení, regulaci a stabilizaci pohybu, resp. rychlosti otáčení, výkonu, točivého momentu a dalších parametrů. Zatímco dříve byly možnosti díky součástkové základně dosti omezené nebo byla zapojení velmi složitá, dnes je možné díky mikrokontrolérům (MCU) a signálovým procesorům (DSP) s mnoha periferiemi vše udělat daleko elegantněji. Firma Freescale však zašla ještě dál a vyvinula i speciální verze MCU a DSP, které jsou přímo určeny pro aplikace ovládání a řízení motorů.