Posuzování shody je proces zjišťování, zda skutečné vlastnosti výrobku odpovídají legislativou stanoveným technickým požadavkům na tento výrobek. Obvykle příslušná směrnice EU (a národní zákon v dané zemi) blíže specifikuje postup posouzení shody. V případě, že jej nedefinuje směrnice, postup si určí výrobce sám. Např. vyrobili jsme zařízení v souladu s normami a máme k němu technickou dokumentaci. Rozhodneme se, zda se chceme utvrdit i zkouškami, zda si je uděláme sami nebo oslovíme akreditovanou zkušebnu. Cílem posuzování shody je, že hospodářský subjekt (čili výrobce, zplnomocněná osoba, dovozce nebo distributor) vydá EU prohlášení o shodě a současně označí výrobek značkou CE. Tím na sebe přebírá veškerou zodpovědnost. Postup, kterým se dopracuje k tomuto prohlášení, se nazývá posuzování shody. Závisí na charakteru výrobku, jaký postup pro něj předepisuje legislativa. U některých zařízení mohou být zkoušky u autorizované osoby (v angličtině se používá označení "notified body") dobrovolné, ale např. u zařízení do výbušného prostředí jsou povinným předpokladem pro Prohlášení o shodě. V každé zemi EU je stanovena instituce, která tyto laboratoře (zkušebny) akredituje a ty po splnění definovaných požadavků získávají různé akreditace pro různé typy zkoušek. Každá zkušebna vydává certifikát, tedy certifikuje výrobek pouze na to, na co je akreditována.
Certifikace je jen jednou z částí posuzování shody, i ta není ve všech případech povinná. Výstupem je certifikát, který deklaruje splnění legislativy (např. norem, směrnic, v automobilovém průmyslu EHK předpisů apod.). Pokud to na základě typu a povahy výrobku legislativa nevyžaduje, výrobce nemusí certifikaci absolvovat. Certifikát může být ale požadován např. firemními zákazníky nebo v různých tendrech. Větší firemní zákazníci chtějí mít často kromě EU prohlášení o shodě i jistou garanci navíc, doklad, že splnění technických požadavků posoudila i nezávislá zkušebna, nejen samotný výrobce. V tomto případě dobře poslouží certifikát od akreditované zkušebny. Je příliš krátkozraké myslet si, že povinnost výrobce je jen vystavit EU prohlášení o shodě a tím si splnil svou povinnost. Kontrolní orgány mohou výrobek kdykoli přezkoušet, v případě neshody budou požadovat důkaz na základě čeho přišel výrobce k tomu, že je výrobek ve shodě. Shodu v prohlášení totiž prokazuje výrobce nejčastěji protokoly o zkouškách, které si, pokud to legislativa umožňuje, může provést i sám. Obvykle výrobci ale nemají na takové zkoušky potřebné kapacity a proto mohou požádat o pomoc některou ze zkušeben.
Jak probíhá certifikace v akreditované zkušebně?
Hospodářský subjekt osloví akreditovanou zkušebnu, poskytne jí základní informace o výrobku i o požadavcích na zkoušky. Pokud se subjekty dohodnou na spolupráci, výrobce dodá technickou dokumentaci a schémata, jakož i samotný výrobek a návod k použití. Součástí dokumentace je mimo jiné i tzv. Adekvátní posouzení rizik pro daný výrobek. Následně si dohodnou postup, počet výrobků a poté probíhají zkoušky a posouzení. V případě shody vydá autorizovaný subjekt protokol o zkoušce a certifikát. V případě neshody vyzve výrobce k doplnění a proces posuzování se pozastaví. Je nutné si také uvědomit, že některé zkoušky mohou být i destruktivní a testovací vzorek výrobku může být poškozen nebo dokonce zničen. Stejně tak může být v rámci zkoušek ovlivněna bezpečnost vzorku nebo jeho jiná vlastnost a proto se důrazně nedoporučuje jeho další prodej či používání.
Jak si vybrat tu správnou zkušebnu?
Je třeba oslovit společnost, která má požadované normy ve svém portfoliu, má kvalifikovaný personál a potřebné vybavení. Jako pomůcka může sloužit osvědčení o akreditaci, avšak mnohé zkušebny mohou nabídnout i široký rozsah neakreditovaných zkoušek.
Jak dlouho trvá taková certifikace a jaká je cena?
Doba certifikace závisí na požadovaném rozsahu a náročnosti zkoušek, kvalitě vzorku a dodané dokumentace, samozřejmě i na volných kapacitách zkušebny. Obecně se pohybuje řádově v týdnech. Stává se, že při komplexním posouzení shody si jednotlivé laboratoře vypomáhají svými kapacitami. Může se stát, že některá zkouška je tak specifická a náročná, že ji provádí jen omezený počet laboratoří v Evropě. Takže když se sejde více zájemců, mohou se v tomto případě termíny slušně protáhnout.
Stejně jako termín i cena je závislá na rozsahu zkoušek, složitosti zařízení, ale také na tom, zda byly při výrobě použity kritické komponenty (trafo, napájecí zdroj, apod.), které byly již dříve certifikovány, nebo jsou také výrobcem vyvíjené produkty. Nyní jsou např. velmi populární LED svítidla. Zde existuje norma fotobiologické bezpečnosti, kde se hovoří o tzv. blue light hazard riziku poškození oka, které je rovněž třeba prověřit, zejména u vysoce svítivých LED.
Jak dlouho je platný vystavený certifikát?
Doba platnosti certifikátu je většinou závislá na rozhodnutí zkušebny, v některých případech je však limitována právními předpisy nebo certifikačními schématy. Standardně se vystavuje certifikát na 3 až 5 let. Zajímavostí je, že pokud se např. pravidelně kontroluje certifikačním orgánem přímo výroba daného výrobku, je možné v některých případech vystavit certifikát i na dobu neurčitou.
Jak změny na výrobku, tak i změny komponent je třeba nahlásit certifikačnímu orgánu vydávajícímu certifikát a ten rozhodne o potřebných krocích, ať již o potřebě nebo rozsahu zkoušek. Pro některé směrnice také platí, že v případě změny norem má akreditovaná osoba informovat výrobce o těchto změnách a o potřebných krocích, vyplývajících z těchto změn.
Zkoušky výrobků pomohou odhalit potenciální rizika včas a eliminovat tak ohrožení bezpečnosti zákazníků. Kdo chce dělat dlouhodobý poctivý byznys, tomu musí záležet na kvalitě svých výrobků. Pokud chcete dovážet, určitě nejprve otestujte dotyčný výrobek. Mnoho na papíře deklarovaných vlastností dovážených výrobků ve skutečnosti při zkouškách nedosahovalo požadovaných parametrů.
Firmám, které investují do certifikace svých výrobků, se tyto náklady mnohonásobně vracejí s kvalitou jejich výrobků a jejich růstem na trhu.
Článek na stránkách SOS Electronic.
