Jste zde

Průmysl v pasti internetu věcí

Situace s nástupem internetu věcí do průmyslových podniků v mnohém kopíruje naše životní zkušenosti. Každému s nás se určitě stalo, že zmizela oblíbená značka jeansů, které si 15 let kupoval, přestali vyrábět zmrzlinu, co jsme měli rádi a auta už nemají rádia s několika otočnými knoflíky.

Racionální důvod pro to není, nové věci zkrátka vytlačují staré, které nejsou moderní. Stejně tak dodavatelé průmyslových systémů poměrně rychle přestávají dodávat technologie, které nevyužívají nějakou formu internetu věcí. Důvodem přitom není Průmysl 4.0 ani vize digitální továrny.

Co se tedy změnilo?

Razantní změnu zaznamenalo řízení strojů. Robotická pracoviště nevystačí s řízením několika PLC, propojených po sériových sběrnicích. Potřebují nějakou formu spolupráce a sdílení dat a dispečer provozu potřebuje informace o tom, v jakém stavu se robot nachází. Stejnou změnou prochází i senzorika. Rostoucí přesnost a rychlost výrobních procesů vyžaduje rychlejší, přesnější a komplexnější senzory, často s využitím umělé inteligence a strojového učení. V průmyslových provozech tak vzniká internet věcí, který nemusí být s veřejným internetem nijak propojen.
Pákový efekt je přitom obrovský. Pokud podnik chce vyrábět stejně rychle a levně, jako jeho konkurence, musí se vybavit stejnou technologií. Ani když nechce, nemá na výběr. Novou technologii bez IoT funkcí nesežene, takže buď půjde s dobou nebo se transformuje na skanzen rukodělné výroby. Sázet jen na levnou pracovní sílu už v podmínkách střední Evropy také není možné.
Další paradox přináší i změna vyráběných produktů. Automobily, průmyslové systémy i domácí spotřebiče nebo oblečení jdou dnes směrem k chytrým a propojeným technologiím. Jejich výroba, testování, oživování a skladování není možná bez toho, aby výrobní provoz byl sám chytrý.
Do vývoje průmyslových systémů také nastupují mladé pušky, technici nové generace, kteří nechtějí a nebudou kopírovat dvacet či třicet let staré technologie. Ačkoli vize digitální továrny nemá moc konkrétní obrysy, tito experti chtějí dělat věci nové a přirozeně s využitím soudobých technologií, tedy s chytrou senzorikou, umělou inteligencí a rozšířenou realitou.  

Výraznou změnou prochází celý dodavatelský řetězec v průmyslu. Důvodem je tentokrát časová plynulost dodávek i prokazování shody materiálu, součástí a výrobků. Na finálním výrobku se dnes podílí stovky dodavatelů a komponenty i montážní celky putují přes půl světa tam a zpět. Čím složitější jsou, tím důkladnější musí být jejich rodokmen. To, co je dnes standardem v leteckém a obranném průmyslu, bude v době autonomních aut vyžadováno v automobilovém průmyslu. Zatímco dopravních letadel se v Evropě vyrobí 100 za měsíc, aut se za stejnou dobu vyrobí 20 milionů. Přesun materiálu bude doprovázet obrovský přesun informací, které kromě databázových systémů řízení výroby budou sdílet přímo výrobní linky a robotická pracoviště. Proč znovu testovat nebo přeměřovat parametry součástky nebo dílčí sestavy, když data lze převzít z testovací sestavy závodu, který blok zkompletoval?
Technické řešení nabízí blockchain, který umožňuje sledování dat a vytváření digitálních procesů a transakcí za účasti všech zúčastněných stran napříč celým životním cyklem produktu. I když původně technologie vznikla pro potřeby finančního trhu, zdá se, že pro výrobní a logistický řetězec nabízí vše potřebné.

Bezpečnost spojuje procesy, stroje a lidi

Pokud se nějaké technologii podařilo rychle získat důvěru v průmyslu z hlediska bezpečnosti, potom je to právě blockchain. I když jeho historie není nijak dlouhá, finance ve virtuálním prostoru lákají nejvíce útočníků a patří tak k nejlépe propracovaným a zabezpečeným technologiím. Padl také mýtus o tom, že internet věcí je veřejným internetem a každá aplikace je dostupná všem.
Technologie pro výrobní podniky se do pasti IoT dostávají mimo jiné proto, že řada bezpečnostních standardů dnes IoT zahrnuje, nebo z něj přímo vychází. A tyto standardy se promítají do nejnovějších norem ISO pro výrobní podniky. Je pravděpodobné, že do deseti let nebude možné přejít na nový ISO standard bez zavedení nějaké vyšší formy internetu věcí v postupech, logistice i výrobě. Řada bezpečnostních aspektů výroby bude na internetu věcí závislá a bez něj nebude možné jejich dodržování dokumentovat.
Tento trend lze sledovat také u sledování kvality. Velcí odběratelé svým dodavatelům diktují metodiku testování a vyžadují také dokumentaci všech testů v takové podobě, aby bylo možné testy opakovat a validovat. Sdílení testů a metod probíhá na úrovni centralizovaných databází.

       

Citlivou otázkou bezpečnosti je také bezpečnost práce, tedy osob v průmyslovém prostředí. V době rostoucí automatizace a nasazování kolaborativních robotů vzniká celá řada nových výzev v oblasti bezpečnosti práce, její organizace i etiky. Opět to budou inteligentní senzory, které umožní strojům a dopravním systémům koexistovat s lidmi na jednom pracovišti. Zatímco strojům lze jednoznačně vymezit pracovní prostor i jednotlivé kroky, již současný trend autonomních dopravníků tuto představu boří. A pohyb živých lidí do tohoto systému vnáší další chaos. Bezpečnost práce tak bude vyžadovat, aby senzory všechny osoby dokázaly ochránit a zároveň to, aby podnik dokázal tuto ochranu trvale monitorovat a dokumentovat. Zde se technická bezpečnost setkává také s ochranou majetku i duševního vlastnictví firem, protože inteligentní bezpečnostní systémy jsou předpokladem pro sledování a hladké řízení pohybu zaměstnanců i hostů v průmyslovém podniku. Rostoucí požadavky na bezpečnost není možné pokrýt RFID kartami, nastupují chytré kamerové systémy v kombinaci s využíváním biometrických údajů a to i pod tlakem GDPR a různých etických překážek.

Každý problém, zmíněný výše, je spojen s nějakou technologií, spojenou s internetrm věcí. Kromě toho, že velcí odběratelé i stát vytvoří prostřednictvím požadavků i norem tlak na jejich zavádění, změny si vynutí sami zaměstnanci. Z nebezpečné továrny přejdou raději do bezpečné a to i za cenu toho, že budou pod dohledem kamer. Stejně tak raději vezmou lepší práci, kde těžké bedny poveze autonomní vozík tam, kam je pošlou. Tak jako dnes výrobci technologií pro průmysl přestali vyvíjet zařízení bez internetu věcí, přestanou lidé vyhledávat práci bez jeho podpory. A bude jedno, jestli se tomu říkalo Průmysl 4.0 nebo digitální továrna.

Trendy průmyslového internetu věcí  můžete vidět na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně od 7. do 11.10.2019. 
Mezinárodní strojírenský veletrh je nejvýznamnější průmyslový veletrh ve střední Evropě, s každoroční účastí více než 1 600 vystavovatelů a 80 000 návštěvníků. Ze zahraničí přijíždí přes 50% vystavovatelů a 10% návštěvníků. Hlavním tématem MSV je Průmysl 4.0 a digitální továrna, tedy digitalizace výroby, jeden z hlavních směrů inovačního procesu. V roce 2019 se MSV zaměří také na investiční příležitosti, tedy Start up projekty, nové nápady, inovaci jako příležitost k investicím.
https://www.bvv.cz/msv/msv-2019

Hodnocení článku: