Pokud jste měli chuť a sledovali první díly seriálu o ochraně průmyslového vlastnictví, pak si asi pamatujete, že patenty i užitné vzory chrání výrobky a technologie samotné. Klíčové je to, jak předmět funguje. Průmyslový vzor se zabývá tím, jak výrobek vypadá.
Přiznejme si, že vývojářům vzhled výrobku přidělává spíše starosti, protože designér většinou umístí displej moc daleko od sběrnice, kontrolky vyjdou mimo desku plošného spoje nebo naopak zasahují do pěkné vlnovky na krabičce. Když se vývojáři s designérem poperou a potom udobří, bývá výsledek docela oku lahodící. V tu chvíli je dobré začít uvažovat také nad tím, zda stojí za to takový výrobek opatřit právní ochranou průmyslového vzoru.
Kdo to udělá, zpravidla nelituje. Za několik tisíc korun si zajistí, že se stejná krabička, vyvedená ve stejných barvách a se stejným popisem neobjeví za týden na trhu a to s cenou o 100 korun nižší.
Co tedy chrání průmyslový vzor?
Ve zkratce to lze popsat jako design výrobku. Jde o tvar, linie, obrysy, barvy, strukturu povrchu nebo materiál, ale také grafické symboly na něm uvedené, jako jsou piktogramy, sady písma, logo. Některé z těchto prvků mohou být zároveň chráněny ochrannou známkou.
Ochrana průmyslového vzoru se vůbec nezabývá funkcí výrobku, ani tím, zda vůbec funguje či nikoli. Chráněn je estetický výtvor.
Do databáze průmyslových vzorů lze logicky zapsat pouze nový vzor, který má individuální povahu. Nelze tedy zapsat něco, co již bylo zapsáno. Zde ale platí zajímavé pravidlo, chránící před spekulanty. Průmyslový vzor lze přihlásit pouze tehdy, nebyl-li před podáním přihlášky veřejně zpřístupněn shodný vzor. Není tedy možné přihlásit něco, co jsme viděli na veletrhu nebo u někoho jiného. Zde platí jediná výjimka a to, že tento vzor představuje sám jeho původce a to ve lhůtě 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. Na rozdíl od exaktního popisu je u průmyslového vzoru posuzován také celkový dojem a možnost jeho záměny s jinými průmyslovými vzory. Zajímavou podmínkou pro udělení ochrany průmyslového vzoru je to, že věc musí být při užívání vidět. I když bychom si to přáli, není tak možné chránit například berušku, vyleptanou na plošném spoji, pokud není vidět zvenku. Pokud berušku dostanete například do vnitřní struktury IO, je možné chránit v rámci Topografie elektronických prvků, které se budeme věnovat někdy příště.
Jak se podává přihláška průmyslového vzoru?
Žádost o přihlášení průmyslového vzoru se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví. Kromě formálních náležitostí je zde klíčové vyobrazení výrobku a to nikoli ve formě výkresové dokumentace, ale tak, aby byl dobře patrný finální vzhled (grafické návrhy, fotografie hotového výrobku). Úřad po podání přihlášky provádí dle zákona průzkum, zda jde skutečně o nový vzor a zda není zaměnitelný se vzorem jiným. Je-li průmyslový vzor zapsán do rejstříku, poskytuje jeho majiteli výlučné právo na využívání chráněného vzoru i právo poskytnout souhlas k využívání jiným osobám nebo vzor převést na jinou osobu. Zápis poskytuje ochranu po dobu 5 let a může být prodlužován vždy o pět let na celkovou dobu až 25 let. Za zmínku stojí symbolické poplatky, kdy podání přihlášky na prvních 5 let stojí 1000 Kč a ochrana na celkovou dobu 25 let přijde na 30 000 Kč.
Zaměstnanci zbystřete!
Design a přihlašování průmyslového vzoru se zajímavým způsobem dotýká práva autorského a práva zaměstnaneckého. V případě průmyslového vzoru se totiž předpokládá, že původcem je vždy fyzická osoba, která vzor vytvořila vlastní tvůrčí činností. Pokud zaměstnanec navrhne design výrobku v rámci plnění svého pracovního úkolu a není-li to smlouvou stanoveno jinak, přechází právo na průmyslový vzor na zadavatele. Původce, který vytvoří průmyslový vzor v pracovním poměru je povinen zadavatele o této skutečnosti neprodleně vyrozumět – samozřejmě písemně. Zadavatel (tedy zaměstnavatel) má tři měsíce na to, aby uplatnil své právo na tento průmyslový vzor. Pokud tak neučiní, může původce podat přihlášku sám.
Odkazy:
- Úřad průmyslového vlastnictví ČR (www.upv.cz, www.patentuj.cz)
