Jste zde

Jak jsme registrovali ochranné známky

HW group, 26. Srpen 2016 - 8:16

Jako firma jsoucí na trhu již více než 12 let a mající své místo nejen v zemích koruny české, ale i ve světě, jsme si v jednu chvíli uvědomili, že je na čase začít chránit vlastní know-how a zejména budovat značku. Prvním krokem bylo pořízení ochranných známek na logo firmy a vybrané klíčové produkty. O patentech a ochranných známkách již na HW.cz psáno bylo několikrát, nyní se na tento proces podíváme z praktického pohledu.

Přestože Ochranné známky a patenty vydává úřad průmyslového vlastnictví (případně OHIM – viz dále), s úřadem přímo nejednáte. Tedy pochopitelně můžete, ale mnohem rozumnější je cesta formou patentového/známkového zástupce, která za Vás zpracuje potřebné rešerše a zajistí komunikaci nejen s českým Úřadem průmyslového vlastnictví, ale zejména s úřady v zahraničí. Na první pohled to zní jako zbytečné vyhazování peněz, ale jak si ukážeme později, má to své opodstatnění. Seznam zástupců naleznete ve Věstníku úřadu pro průmyslové vlastnictví, nebo na stránkách komory patentových zástupců ČR.

Výběr patentového zástupce, v našem případě zástupkyně je opravdu klíčový, protože Vám pomůže nejen s komunikací s úřady, ale zejména pomůže výběrem vhodných tříd, udělá potřebné rešerše a navrhne potřebné změny v definici tříd (ti kdož věci rozumí více, než já mi můj slovník shovívavě odpustí, či v komentářích opraví). Patentových zástupců je naštěstí dostatek, jsou z různých oborů a lze s nimi komunikovat vesměs jen elektronicky. Osobní kontakt je třeba jen při úvodních jednáních. Při výběru proto nehledejte toho nejlevnějšího či nejbližšího, ale toho, který zná a rozumí Vašemu oboru činnosti! Až dojde na handrkování o tom, zda Váš produkt či firma je v kolizi s jinou ochrannou známkou (ať již na základě rešerší nebo odporem jiného vlastníka), dokáže sám poznat jak moc vážný problém to je.

S patentovým zástupcem uzavřete Mandátní smlouvu a dáte mu plnou moc při zastupování při jednání o ochranných známkách. Všechny cesty k ochranným známkám vedou přes známku národní, tedy pro Českou republiku. Nejprve tedy zástupci sdělíte na jaké produkty (loga) chcete ochrannou známku a tyto produkty co nejpřesněji charakterizujete. Na základě těchto informací Vám zástupce navrhne pro jaké třídy produktů a služeb můžete známku získat. Standardně je v ceně přihlášky možno zařadit produkt až do 3 tříd. Chcete-li jich více, budete si muset připlatit. Připravte se však na to, že zde není prostor pro nepravdy. Pokud budete chtít známku pro jinou třídu, než do jaké oprávněně spadáte, má úřad právo registraci odmítnout.

Na základě vybraných tříd provede zástupce rešerše, tedy přehled všech ochranných známek, které by mohli být s Vaší kolizní, a případně navrhne omezení v jednotlivých třídách a podá přihlášku. Ve většině řadě případů ji úřad přijme, vyvěsí ve věstníku a majitelé ochranných známek mají 3 měsíce na podání námitek.

Zde si dovolím malou odbočku, protože v tomto okamžiku se musíte rozhodnout, pro jaké země ochrannou známku chcete. Pokud jen pro ČR registrujete u Úřadu pro průmyslové vlastnictví České republiky. To není problém. Pokud chcete mezinárodní ochranu, je třeba zvolit pro jaké země. V Evropě funguje Společenství CTM, které je zastupováno úřadem OHIM. Ten může zastoupit i registraci u národního registrátora. Na druhou stranu CTM požívá jednotné ochrany, tzn. že, stačí námitka v jedné z 27 zemí EU a známka zanikne celá. Mezinárodní známky se pak vydávají na základě národní registrace nebo CTM. V případě zániku CTM by zanikla i MOZ.

Pokud má námitky již registrační úřad, buď navrhne omezení seznamu výrobků a služeb, nebo odmítne přihlášku. V řadě případů se jedná jen o nedorozumění či nepochopení věci úředníkem a Váš zástupce hovořící jazykem úředníka a současně znající technickou stránku věci dokáže ve věci najít shodu.

Ani ve složitějších případech, například při zjevné shodě Vašeho produktu a dotčené ochranné známky není ještě vše ztraceno. Setkali jsme se například s ochrannou známkou, která byla zaregistrována, ale nebyla užívána. V takovém případě patentová zástupkyně požádala majitele známky o souhlas s registrací té naší. A dokonce i v případě kdy známka užívána byla, dokázala s majitelem jiné známky vykomunikovat souhlas s registrací, protože obě firmy si vzájemně nekonkurovali, což ale úředník nemohl vědět.

Po registraci národní ochranné známky se přistupuje k registraci v zahraničí. Opět vše probíhá přes vašeho známkového zástupce, který navrhne podle Vámi dodaného seznamu zemí jako formou tak učiní.

Zejména ve spojených státech je známková politika zajímavá, protože jsme se například dozvěděli, že název naší firmy je málo popisný a známku tedy nelze registrovat (po řadě peripetií se nakonec zdárně povedlo). Neužíváním známky může zejména v USA známka zaniknout a podobně.

Obecně platí, že chcete-li se na pole ochranných známek vydávat, nedělejte to sami. Komunikace se známkovou zástupkyní nám úhrnem za celou dobu více než tříleté úspěšné spolupráce zabrala celkem méně než 2 pracovní dny a máme 5 národních ochranných známek a řadu z nich rovněž v různých zemích v zahraničí.